Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci.

Bleskovky

Tisk

Z Polanky do Polánky


Ve dnech 27. – 28. srpna se uskutečnil na pozvání dobrovolných hasičů z Polánky u Malešova (cca 9 km od Kutné Hory) zájezd místních členů sboru dobrovolných hasičů a jejich příznivců do této malé české vesničky (cca 34 domků bez hospody, školy, kostela …!).
Autobus s 35 Polančany odjel v brzkých ranních hodinách směrem na Čechy. První krátká zastávka byla v Poličce (rodiště hudebního skladatele  B. Martinů), kde jsme si prohlédli místní dobrovolnou a profesionální hasičskou zbrojnici s jejím technickým vybavením. Po prohlídce jsme odjeli do Přibyslavi, kde se na místním letišti konal PyroCar, což je  největší každoroční setkání požárních automobilů (cca 340 ks ) v České republice. Pro nás „nehasiče“ to byla úžasná podívaná, protože tolik hasičských aut, od nejmodernějších až po velmi vzácné historické stříkačky, množství hasičské techniky a vybavení, ještě nikdo z nás neviděl. Na jedné straně to byla nádherná podívaná a na druhé straně jsme si mnozí uvědomili ohromnou sílu této hasičské armády, umocněnou 5 minutovým houkáním sirén všech automobilů, která má pro nás „civilisty“ naprosto nezastupitelné postavení a význam.
V odpoledních hodinách jsme šťastně dojeli k místní hasičské zbrojnici v Polánce, kde nás přivítali domácí pořadatelé tohoto setkání, dále hasiči z Polánky u Moravského Krumlova a početná skupina hasičů z Valašské Polanky, včetně vlastního hudebního doprovodu.
První dojem z prostředí a nepříliš vzhledné budovy místní zbrojnice byl rozpačitý, ale když jsme si uvědomili možnosti tak malé obce (zejména finanční) na rozdíl od naší Polanky, tak jsme spíše ocenili odvahu těchto lidí uspořádat takovéto setkání, které je určitě první svého druhu v historii dobrovolných hasičských sborů.
Nicméně veškeré chmury po příjezdovém guláši, kamarádských přípitcích několika druhů domácích pálenek a zpěvu s valašskými hudebníky (dvě heligóny a ozembuch) postupně mizely a při hasičských sportovních soutěžích požárního útoku  se pak už jen bouřlivě fandilo.  Naši hasiči se účastnili soutěže se ctí. V kategorii mužů, kdy se do soutěže zapojily i vedlejší obce, obsadili naši muži 3. místo a naše družstvo veteránů ve své kategorii dokonce zvítězilo!  Závěr klání a zejména pak odpolední program však narušil  neuvěřitelný zvrat počasí, kdy z dopoledních úmorných veder náhle klesla teplota až na 15°C, zvedl se prudký vítr a začalo pršet. Bohužel s touto eventualitou pořadatelé nemohli počítat, takže další průběh programu   se odehrával většinou ve velkém vojenském stanu. Tam proběhlo i předání pohárů a diplomů vítězným družstvům. Následně proběhla i vzájemná výměna malých dárků a upomínkových předmětů, kdy naše delegace předala pořadatelskému sboru i originální obraz od našeho ředitele základní školy RNDr. Josefa Tepera. Ve stanu a na řádně rozbahněném trávníku si zatančili při reprodukované muzice i někteří naši účastníci zájezdu.  
Kromě našeho velitele SDH, jeho manželky a nejmladšího účastníka zájezdu tříletého syna, kteří navzdory nepříznivému počasí stanovali u hasičské zbrojnice jsme všichni ostatní dali přednost noclehu v nedalekém kempu v Malešicích, kde jsme ještě po krátké „večeři“ v malé hospůdce, která byla zároveň i recepcí kempu, konečně ulehli do chatek.
Úroveň kempu a vybavení chatek nám připadalo jako retro ze sedmdesátých let! Nicméně na jedno vyspání to úplně stačilo a v neděli  ráno jsme se všichni jako rybičky po malé snídani odebrali do autobusu a odjeli se ještě rozloučit s našimi hostiteli a ostatními polančany k místní hasičské zbrojnici. Tam jsme opět po zpěvu, krátkých přípitcích a společném fotografování definitivně opustili Polánku a zamířili zpět domů přes Kutnou Horu, kde jsme si prohlídli známou kapli s kostnicí, ve které je tvořena výzdoba ostatky až 40 000 lidí. (kosti začal přesně před 500 lety ukládat v kapli místní mnich). Samozřejmě, že vyvrcholením našeho zájezdu byla prohlídka jedinečného architektonického skvostu gotického Chrámu sv. Barbory a historického centra Kutné Hory.
Poslední zastávkou byl hostinec u Matesa v Dalskabátu, kde jsme tradičním  ďábelským gulášem ukončili náš velice zdařilý dvoudenní zájezd.
Tento zájezd nebyl jen setkáním hasičů, ale také setkáním polančanů z různých koutů naší země, kteří se umí bavit, zpívat a veselit. Nyní je otázkou jak se vydaří další setkání Polanek, které je již naplánováno na příští rok a to ve Valašské Polance a zda se připojí na tato setkání i další obce, kterých je v ČR asi jedenáct.

P. Kaspřík
S. Výtisk

 

Před poláneckou hasičárnou

 

Více fotografií naleznete ve fotogalerii.

 
Pátek, 25. Květen 2018

Design by: LernVid.com